Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyZrádné zahraniční nemoci, proti kterým neexistuje očkování
zradne-zahranicni-nemoci-proti-kterym-neexistuje-ockovani.jpg

Zrádné zahraniční nemoci, proti kterým neexistuje očkování

Zveřejněno: 10.09.2018

Infekční nemoci jsou u cestovatelů v exotických zemích poměrně běžné. Proti některým z nich jako například žloutenka A nebo B, břišní tyfus nebo žlutá zimnice je možné se chránit včasným očkováním, proti řadě dalších závažných onemocnění ale bohužel zatím očkovací vakcína neexistuje. Nejspolehlivějším způsobem, jak se po návratu ze zahraničí ujistit o svém zdraví a vyhnout následkům nebezpečných nemocí, je preventivní rozbor krve. Člověk tak ochrání sebe i své okolí, některá onemocnění jsou totiž vysoce nakažlivá.

Prevence je důležitá, nepostihne ale vše

Základem péče o zdraví při cestování je prevence. Před cestou si podle konkrétní destinace nechte udělat všechna povinná i doporučená očkování, na místě pak dodržujte přísná hygienická opatření. Velkou část nemocí přenáší komáři, určitě proto používejte repelenty a moskytiéry.

Prevence má však své limity. Proti některým cestovatelským nemocem se vůbec nelze očkovat a hygiena či ochrana před komáry riziko nákazy pouze snižují.

Některé infekce z exotických destinací můžete po návratu odhalit testem krve ještě v inkubační době, kdy je jejich léčba nejúčinnější. Jedná se o malárii, horečku dengue a pneumokokové infekce.

Otravní komáři, a ještě otravnější malárie

Malárie je parazitární infekce, na kterou můžete narazit v tropických oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Z člověka na člověka ji přenáší samičky komárů. Původcem malárie jsou různé druhy parazitů zvaných plasmodie, přičemž každý druh způsobuje jinou formu nemoci.

Mezi závažné formy patří například tzv. tropická malárie, která může končit i smrtí. Méně závažné varianty tohoto onemocnění se svými příznaky podobají chřipce a jsou záležitostí jen na několik málo dní. Pokud ale nejsou včas diagnostikovány a zaléčeny, epizody vysokých teplot se mohou u některých druhů v několikaletých intervalech vracet po celý život.

„Hlavními příznaky malárie jsou vysoké horečky přesahující čtyřicet stupňů celsia, třesavka, zimnice a bolest břicha. V některých případech se objevuje také kašel, průjem nebo žloutenka. Při absenci léčby se záchvaty horečky vrací jednou za tři až čtyři dny. Úmrtnost při závažné formě přesahuje deset procent případů. Vyhlídky pacienta výrazně zlepšuje včasná diagnóza, která se provádí vyšetřením krve pod mikroskopem, a rychlé zahájení léčby antimalariky“, uvádí MUDr. Vít Nádvorník z infekční a hepatologické ambulance SYNLAB.

Včasná léčba horečky dengue zachrání život devíti lidem z deseti

Horečka dengue je virová infekce, která se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech po celém světě, hlavně v Africe a na jihovýchodě Asie, konkrétně mezi 35. severní a jižní rovnoběžkou. Mezi lidmi ji přenáší druh komárů, který se přizpůsobil životu i v městském prostředí, a ohrožuje tak turisty i v hotelech a restauracích. Rozlišují se čtyři typy nemoci, přičemž nejzávažnější průběh onemocnění je v případě opakované nákazy, a to jiným typem viru, než tím, který způsobil původní nákazu.

V případě nákazy se po inkubační době v rozmezí 3–7 dní objeví příznaky podobné chřipce, jako jsou horečka a bolest hlavy, bolesti zad, které obvykle trvají 1–3 dny. V druhé fázi se pak cca po 24 hodinách objevují úporné bolesti svalů, kloubů, vyrážka, zvětšení uzlin. Při závažné formě onemocnění se úmrtnost pohybuje kolem 10 %, včasnou diagnózou pomocí krevního testu a rychlou léčbou lze ale riziko fatálních následků snížit na minimum.

Doporučujeme


vymente-jarni-unavu-za-prival-energie.png

Vyměňte jarní únavu za příval energie!

13.03.2018Připadá vám jarní únava jen jako téma k postěžování si kamarádům u kafe? Nemyslete si, vyčerpání organismu po zimě může přepadnout i vás.
jak-promenit-prilohu-ve-skvely-hlavni-chod.png

Jak proměnit přílohu ve skvělý hlavní chod

16.02.2018Spousta lidí má zeleninu zažitou jako přílohu k masu nebo součást salátu. Přitom obzvlášť v zimě se s ní dá kouzlit na nejrůznější způsoby. Zaměřte se na druhy, které jsou u nás doma, jako je například růžičková kapusta, červená řepa, mrkev či celer. A protože bychom měli denně sníst kolem 400 gramů zeleniny, je skvělý nápad připravit si ji jako hlavní chod. Naše recepty zasytí, zahřejí a zároveň dodají potřebné živiny.
podcenovany-supervitamin-d-nam-chybi-predevsim-v-zime.jpg

Podceňovaný supervitamín D nám chybí především v zimě

19.11.2018Podle výzkumu Státního zdravotního ústavu chybí vitamín D drtivé většině české populace. Přitom právě „déčko“ chrání naše tělo před infekcemi a běžnými i chronickými nemocemi. Dostatečné množství vitamínu D přispívá ke zdravé funkci srdce, mozku a k dobrému trávení. Nejnovější výzkumy navíc ukazují, že nízká hladina tohoto vitamínu může zvyšovat riziko infarktu a mít negativní vliv na plodnost.