Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyZajímavosti o slepém střevě aneb Zvládli byste si ho operovat sami?
zajimavosti-o-slepem-streve-aneb-zvladli-byste-si-ho-operovat-sami.jpg

Zajímavosti o slepém střevě aneb Zvládli byste si ho operovat sami?

Zveřejněno: 27.09.2016

Slepé střevo obvykle vnímáme jako něco zcela zbytečného a nefunkčního. Někteří ho dokonce ani nemají, protože jim ho kvůli zánětu při operaci odstranili. Proč ho tedy vůbec v organismu máme? 

Slepé střevo obvykle vnímáme jako něco zcela zbytečného a nefunkčního. Někteří ho dokonce ani nemají, protože jim ho kvůli zánětu při operaci odstranili. Proč ho tedy vůbec v organismu máme?

Operace červovitého přívěsku slepého střeva patří k nejběžnějším chirurgickým zákrokům. Zánětem, kvůli kterému se nejčastěji operace provádí, tedy netrpí celé slepé střevo, ale jen tento přívěsek, kterému se také říká apendix.

Zaměňovat termíny slepé střevo a apendix tedy není správně, protože červovitý přívěsek je jen jeho malou součástí. Problém se slepým střevem se nemusí zpočátku hned projevit bolestí v pravém podbřišku, jak si mnoho lidí myslí. Nejdřív může postižený trpět nevolností a pocity na zvracení. Bolest může zpočátku cítit v celé oblasti břicha, až následně se potíže mohou přesunout právě do jeho pravé spodní části.

Akutní zánět je každopádně potřeba řešit operací. To si velmi dobře uvědomoval i ruský chirurg Leonid Rogozov, který si v 60. letech minulého století operoval slepé střevo sám, a to dokonce v tvrdých podmínkách ledové Antarktidy. V roce 1961 byl Rogozov jediným lékařem na tamní sovětské polární stanici, která byla v důsledku zimních bouří zcela odříznutá od světa. V dubnu dostal akutní zánět slepého střeva a hned věděl, že je nutná operace. Vzhledem k tomu, že byl jediný, kdo byl tuto operaci schopný provést, operoval se sám pouze v lokální anestezii. Během operace údajně dvakrát omdlel, nicméně úspěšně ji dokončil.

Mohlo by se tedy zdát, že slepé střevo je lidem jen na obtíž. V posledních letech se ale ukazuje, že kromě toho, že v něm mohou sídlit užitečné střevní bakterie, dá se použít při „opravách“ různých jiných orgánů, jako je například močový měchýř. 

Doporučujeme


rakytnik-je-zasobarna-vitaminu-a-posiluje-imunitu.png

Rakytník je zásobárna vitaminů a posiluje imunitu

11.09.2017Jeho latinský název Hippophae má původ ve staré řečtině a zjednodušeně znamená „třpytící se kůň“. Podle pověstí se prý koňům pasoucím se poblíž této dřeviny výborně dařilo a měli krásně lesklou srst. V Rusku mu přezdívají „sibiřský zázrak“ a v tradiční tibetské medicíně patří k oblíbeným prostředkům k regeneraci těla. Jeho plody si ale můžete natrhat i u nás. 
nakaza-tetanem-hrozi-i-dnes-overte-si-stav-protilatek.jpg

Nákaza tetanem hrozí i dnes. Ověřte si stav protilátek

03.06.2019Každý rok onemocní ve světě tetanem milion lidí. Jak vyplývá z údajů Světové zdravotnické organizace, i přes nejlepší možnou lékařskou péči polovina infikovaných nákaze podlehne. Od roku 1958, kdy bylo v České republice zavedeno pravidelné očkování proti tomuto onemocnění, u nás případy nákazy téměř vymizely. Bakterie způsobující tuto infekci jsou však v přírodě stále přítomné a onemocnění tetanem se v tuzemsku dosud ojediněle objevuje. Může za to především nedodržování pravidelných termínů přeočkování, které jsou pro ochranu před nemocí velmi významné. Díky nim je v organismu vytvořena potřebná hladina specifických protilátek. Pokud si nepamatujete, kdy jste se naposledy nechali přeočkovat, a nevíte, zdali jste proti tetanu stále chráněni, zajděte si na krevní test.
neuzivejte-antibiotika-zbytecne.jpg

Neužívejte antibiotika zbytečně

03.06.2019Antibiotika jsou léky podávané pouze na lékařský předpis, které se používají k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi jako například angína či zápal plic. Od objevu penicilinu v roce 1928 spotřeba antibiotik neustále stoupá. Jejich nesprávné používání a nadužívání se stává celosvětovým problémem, protože vede ke vzniku odolných bakterií, které na léčbu přestávají reagovat. Abychom zabránili vzniku antibiotické rezistence, je nutné antibiotika užívat pouze v případech, kdy byla předepsána lékařem, a řídit se jeho pokyny. Vhodnou alternativou pak mohou být autovakcíny, které se využívají zejména k léčbě chronických a opakujících se infekcí.