Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyProč zažíváme déjà vu?
proc-zazivame-dejà-vu.jpg

Proč zažíváme déjà vu?

Zveřejněno: 20.04.2016

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí. Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. 

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí.

Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. Zvláštní pocit důvěrné známosti, která ale není opodstatněná, nás může přepadnout například při návštěvě místa, na kterém jsme dosud nikdy nebyli.

Stejně tak jej může vyvolat věta, kterou někdo náhodně pronese, nebo zaslechnutý zvuk. Daná situace nám na okamžik přijde známá a máme pocit, jako bychom ji už prožili. Zároveň si ale uvědomujeme, že to není možné.

Existuje celá řada hypotéz, čím by tento zvláštní psychologický jev mohl být způsoben. Vědci z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně například na základě obsáhlé studie došli k závěru, že déjà vu má neurologický původ a může souviset s množstvím šedé hmoty v některých částech mozku. Lidé, kteří měli šedé hmoty méně v oblastech, ve kterých vznikají paměť a vzpomínky, zažívali tento jev častěji než ti, kteří tam měli šedé hmoty víc.

Výzkum Masarykovy univerzity navíc přišel s teorií, že déjà vu pravděpodobně zažívají četněji ti, kdo jsou vystavení velké míře stresu a jedinci s vyšší inteligencí. Jiné teorie tvrdí, že tento jev může vzniknout v důsledku zpoždění přenosu informací z jedné mozkové hemisféry do druhé.

Další vysvětlení se opírá o sny a říká, že déjà vu může vycházet z toho, že se nám situace, kterou následně zažijeme v reálném životě, zdála ve snu. Říká se též, že pocit déjà vu se dostaví v případě, kdy jsou situace nebo prostředí v něčem podobné tomu, co už jsme zažili. Například když vejdeme do neznámé restaurace, ve které je nábytek rozestavěn podobně jako v jiné, kterou ale navštěvujeme často.

Jak je patrné, teorií je sice celá řada, ale na zcela přesné vysvětlení, jak a proč tento zvláštní psychologický jev vzniká, si asi budeme muset nějakou dobu počkat. 

Doporučujeme


kterym-napojum-dat-na-jare-zelenou.png

Kterým nápojům dát na jaře zelenou

27.03.2018Také milujete jaro? Všechno kvete a svět je najednou plný barev. Pokud bychom měli v tomto čase vybrat tu nejlepší, je to rozhodně zelená! Listy všech možných odstínů mixujte v nekonečných smoothie kombinacích. Čím vám zelené nápoje prospějí?
jarnim-uklidem-na-plisne.png

Jarním úklidem na plísně

02.03.2018Věřili byste tomu, že na houby nemusíte chodit jen do lesa? Možná rostou přímo ve vaší domácnosti. Jsou miniaturní a říká se jim plísně. Jarní úklid byste měli zaměřit i na ně. Jsou totiž hrozbou, kterou není radno podcenit.
je-mozne-zjistit-zda-nam-hrozi-skryte-riziko-infarktu-ci-mozkove-mrtvice.png

Je možné zjistit, zda nám hrozí skryté riziko infarktu či mozkové mrtvice?

15.05.2018U infarktu myokardu i mozkové mrtvice platí, že se lékaři v praxi bohužel setkávají se stále mladšími pacienty s ischemickou atakou a že i minuty do okamžiku, než se lidé dostanou k odborníkům do nemocniční péče, hrají důležitou roli. Vlastně tu nejdůležitější. Proto je lepší těmto stavům předcházet. Zde o to více platí, že prevence je klíčová. Jedná se především o změnu životního stylu, která může zahrnovat dietu, zvýšení fyzické aktivity, omezení stresu a zejména také zákaz kouření. Pomoci ale může i moderní laboratorní test.