Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyProč zažíváme déjà vu?
proc-zazivame-dejà-vu.jpg

Proč zažíváme déjà vu?

Zveřejněno: 20.04.2016

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí. Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. 

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí.

Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. Zvláštní pocit důvěrné známosti, která ale není opodstatněná, nás může přepadnout například při návštěvě místa, na kterém jsme dosud nikdy nebyli.

Stejně tak jej může vyvolat věta, kterou někdo náhodně pronese, nebo zaslechnutý zvuk. Daná situace nám na okamžik přijde známá a máme pocit, jako bychom ji už prožili. Zároveň si ale uvědomujeme, že to není možné.

Existuje celá řada hypotéz, čím by tento zvláštní psychologický jev mohl být způsoben. Vědci z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně například na základě obsáhlé studie došli k závěru, že déjà vu má neurologický původ a může souviset s množstvím šedé hmoty v některých částech mozku. Lidé, kteří měli šedé hmoty méně v oblastech, ve kterých vznikají paměť a vzpomínky, zažívali tento jev častěji než ti, kteří tam měli šedé hmoty víc.

Výzkum Masarykovy univerzity navíc přišel s teorií, že déjà vu pravděpodobně zažívají četněji ti, kdo jsou vystavení velké míře stresu a jedinci s vyšší inteligencí. Jiné teorie tvrdí, že tento jev může vzniknout v důsledku zpoždění přenosu informací z jedné mozkové hemisféry do druhé.

Další vysvětlení se opírá o sny a říká, že déjà vu může vycházet z toho, že se nám situace, kterou následně zažijeme v reálném životě, zdála ve snu. Říká se též, že pocit déjà vu se dostaví v případě, kdy jsou situace nebo prostředí v něčem podobné tomu, co už jsme zažili. Například když vejdeme do neznámé restaurace, ve které je nábytek rozestavěn podobně jako v jiné, kterou ale navštěvujeme často.

Jak je patrné, teorií je sice celá řada, ale na zcela přesné vysvětlení, jak a proč tento zvláštní psychologický jev vzniká, si asi budeme muset nějakou dobu počkat. 

Doporučujeme


planujete-cestu-do-zahranici-nezapomente-se-ockovat.jpg

Plánujete cestu do zahraničí? Nezapomeňte se očkovat!

31.07.2018Kdo by chtěl před odjezdem na dovolenou myslet na něco jiného než koupání, sluníčko, odpočinek a dobrodružství… Vysněný výlet se ale snadno může změnit v noční můru, když podceníte prevenci infekčních onemocnění. Nejrizikovější jsou země Afriky, Asie a Střední a Jižní Ameriky. Zcela bezpečné ale nejsou ani státy jižní Evropy. Přečtěte si, před kterými nemocemi je vhodné se nechat očkovat.
proc-ma-pro-vas-laboratorni-vysetreni-smysl.png

Proč má pro vás laboratorní vyšetření smysl

10.08.2018Berete návštěvu lékaře spojenou s laboratorním vyšetřením jako nutnost nebo běžnou rutinu? Možná netušíte, jak cenné údaje o vašem těle může poskytnout, co se děje v zákulisí odběrového pracoviště a jak můžete výsledek vyšetření sami ovlivnit.
neobjasnene-zdravotni-potize-na-vine-muze-byt-potravinova-intolerance.jpg

Neobjasněné zdravotní potíže? Na vině může být potravinová intolerance

05.10.2018Zažívací problémy, bolesti hlavy a kloubů, akné, únava. Seznam potíží, které může způsobovat potravinová intolerance, je však mnohem delší. Málokdo by hádal, že může být příčinou i takových problémů jako nespavost, snížená imunita, úzkostné stavy či deprese. Spolehlivou metodou k odhalení potravinové intolerance je krevní test, který identifikuje konkrétní problematické potraviny a umožní tak další léčbu.