Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyProč zažíváme déjà vu?
proc-zazivame-dejà-vu.jpg

Proč zažíváme déjà vu?

Zveřejněno: 20.04.2016

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí. Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. 

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí.

Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. Zvláštní pocit důvěrné známosti, která ale není opodstatněná, nás může přepadnout například při návštěvě místa, na kterém jsme dosud nikdy nebyli.

Stejně tak jej může vyvolat věta, kterou někdo náhodně pronese, nebo zaslechnutý zvuk. Daná situace nám na okamžik přijde známá a máme pocit, jako bychom ji už prožili. Zároveň si ale uvědomujeme, že to není možné.

Existuje celá řada hypotéz, čím by tento zvláštní psychologický jev mohl být způsoben. Vědci z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně například na základě obsáhlé studie došli k závěru, že déjà vu má neurologický původ a může souviset s množstvím šedé hmoty v některých částech mozku. Lidé, kteří měli šedé hmoty méně v oblastech, ve kterých vznikají paměť a vzpomínky, zažívali tento jev častěji než ti, kteří tam měli šedé hmoty víc.

Výzkum Masarykovy univerzity navíc přišel s teorií, že déjà vu pravděpodobně zažívají četněji ti, kdo jsou vystavení velké míře stresu a jedinci s vyšší inteligencí. Jiné teorie tvrdí, že tento jev může vzniknout v důsledku zpoždění přenosu informací z jedné mozkové hemisféry do druhé.

Další vysvětlení se opírá o sny a říká, že déjà vu může vycházet z toho, že se nám situace, kterou následně zažijeme v reálném životě, zdála ve snu. Říká se též, že pocit déjà vu se dostaví v případě, kdy jsou situace nebo prostředí v něčem podobné tomu, co už jsme zažili. Například když vejdeme do neznámé restaurace, ve které je nábytek rozestavěn podobně jako v jiné, kterou ale navštěvujeme často.

Jak je patrné, teorií je sice celá řada, ale na zcela přesné vysvětlení, jak a proč tento zvláštní psychologický jev vzniká, si asi budeme muset nějakou dobu počkat. 

Doporučujeme


5-tipu-jak-mit-pocit-uzasne-proziteho-vikendu.png

5 tipů, jak mít pocit úžasně prožitého víkendu

16.06.2017Také vám někdy v pondělí připadá, jako by víkend snad ani nebyl? Klíčem k příjemně naplněnému času, který neuteče jako voda, je poznávání nových věcí a ukládání zajímavých vzpomínek. 
onemocneni-srdce-a-cev-mohou-dlouho-probihat-skryte-odhalte-ho-vcas.jpg

Onemocnění srdce a cév mohou dlouho probíhat skrytě, odhalte ho včas

03.06.2019Kardiovaskulární příhody patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v Evropě i v České republice. Infarkt myokardu a mozková mrtvice se kvůli špatnému životnímu stylu vyskytují i u čím dál mladších lidí. Tyto nemoci nemusí být předem snadno odhadnutelné, ne vždy jsou totiž spojeny s typickými příznaky, jako je například vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu v těle. Skryté riziko vzniku závažných srdečních a cévních onemocnění lze ale odhalit speciální laboratorní metodou ze vzorku krve.
co-vsechno-lze-zjistit-z-vysetreni-krve.jpg

Co všechno lze zjistit z vyšetření krve

05.04.2019Fungují vaše ledviny a játra správně? Máte v pořádku imunitu či zdravou hladinu cukrů a tuků v krvi? To vše se dozvíte z krevního rozboru. Výsledky mohou poukázat také na nedostatek vitamínů či minerálů v těle nebo upozornit na probíhající infekci. Kromě toho odhalí i závažné nemoci, které zajím mohou probíhat bez viditelných příznaků, nebo potenciální riziko dědičných chorob.