Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyProč zažíváme déjà vu?
proc-zazivame-dejà-vu.jpg

Proč zažíváme déjà vu?

Zveřejněno: 20.04.2016

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí. Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. 

Zdálo se vám někdy, že znovu zažíváte situaci, kterou jste však ve skutečnosti ještě prožít nemohli?  S takzvaným déjà vu se údajně aspoň jednou v životě setkalo až 80 % zdravých lidí.

Zcela přesnou příčinu tohoto fascinujícího psychologického jevu vědci dodnes neznají, a tak je stále částečně zahalen rouškou tajemství. Zvláštní pocit důvěrné známosti, která ale není opodstatněná, nás může přepadnout například při návštěvě místa, na kterém jsme dosud nikdy nebyli.

Stejně tak jej může vyvolat věta, kterou někdo náhodně pronese, nebo zaslechnutý zvuk. Daná situace nám na okamžik přijde známá a máme pocit, jako bychom ji už prožili. Zároveň si ale uvědomujeme, že to není možné.

Existuje celá řada hypotéz, čím by tento zvláštní psychologický jev mohl být způsoben. Vědci z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně například na základě obsáhlé studie došli k závěru, že déjà vu má neurologický původ a může souviset s množstvím šedé hmoty v některých částech mozku. Lidé, kteří měli šedé hmoty méně v oblastech, ve kterých vznikají paměť a vzpomínky, zažívali tento jev častěji než ti, kteří tam měli šedé hmoty víc.

Výzkum Masarykovy univerzity navíc přišel s teorií, že déjà vu pravděpodobně zažívají četněji ti, kdo jsou vystavení velké míře stresu a jedinci s vyšší inteligencí. Jiné teorie tvrdí, že tento jev může vzniknout v důsledku zpoždění přenosu informací z jedné mozkové hemisféry do druhé.

Další vysvětlení se opírá o sny a říká, že déjà vu může vycházet z toho, že se nám situace, kterou následně zažijeme v reálném životě, zdála ve snu. Říká se též, že pocit déjà vu se dostaví v případě, kdy jsou situace nebo prostředí v něčem podobné tomu, co už jsme zažili. Například když vejdeme do neznámé restaurace, ve které je nábytek rozestavěn podobně jako v jiné, kterou ale navštěvujeme často.

Jak je patrné, teorií je sice celá řada, ale na zcela přesné vysvětlení, jak a proč tento zvláštní psychologický jev vzniká, si asi budeme muset nějakou dobu počkat. 

Doporučujeme


renatin-blog-velikonoce-se-blizi-aneb-co-zaseju-to-sklizim.png

Renatin blog: Velikonoce se blíží aneb Co zaseju, to sklízím

23.03.2018Jasně že si můžete pořídit velikonoční výzdobu v obchodě. Ale není větší potěšení, když si vypěstujete a vyrobíte jarní dekorace po svém? Zvlášť s dětmi či vnoučaty pak můžete radost z vlastního díla znásobit. Já se tradičně pustím do těchto krás...
jaka-je-skupina-vaseho-srdce.png

Jaká je skupina vašeho srdce?

10.04.2018Kolik znáte hudebních skupin? Desítky? Stovky? A znáte skupinu, která vám může zachránit život? Podle průzkumu nezná svou krevní skupinu téměř každý druhý Čech.
jak-promenit-prilohu-ve-skvely-hlavni-chod.png

Jak proměnit přílohu ve skvělý hlavní chod

16.02.2018Spousta lidí má zeleninu zažitou jako přílohu k masu nebo součást salátu. Přitom obzvlášť v zimě se s ní dá kouzlit na nejrůznější způsoby. Zaměřte se na druhy, které jsou u nás doma, jako je například růžičková kapusta, červená řepa, mrkev či celer. A protože bychom měli denně sníst kolem 400 gramů zeleniny, je skvělý nápad připravit si ji jako hlavní chod. Naše recepty zasytí, zahřejí a zároveň dodají potřebné živiny.