Proč máme husí kůži a zíváme? Chladíme si tak mozek a zastrašujeme nepřátele

Všichni známe tyto tělesné projevy moc dobře. Aspoň jednou za den si zívneme, a protože je to nakažlivé, někteří z vás už určitě zívají i při čtení téhle věty. Stejně jako zívání i husí kůže je něco, co nás nijak nepřekvapí. Naskočí nejen tehdy, když je nám chladno, ale taky když něco silně zasáhne naše emoce. Víte ale, co je příčinou zívání a husí kůže? 

V minulosti lidé věřili, že když si při zívání nezakryjete ústa, uletí vaše duše. Dnes už si sice dáváme ruku před ústa při zívání úplně z jiných důvodů, nicméně i v 21. století panuje kolem zívání řada nejasností. Mnozí z vás asi slyšeli teorii o tom, že zíváme proto, že náš mozek potřebuje víc kyslíku. Rozsáhlá vědecká studie z loňského roku ale tvrdí, že pravým důvodem zívání je termoregulace. Zívání prý slouží jako prevence přehřátí mozku. Stejně tak jako mají své chlazení počítače, má ho i náš mozek, který je svým způsobem také extrémně výkonný počítač. Únava, ospalost a stres – tedy situace, při kterých obvykle začneme zívat, jsou podle vědců spojeny se změnami teploty v mozku. A proto právě ve chvílích únavy, ale i stresu zíváme víc než jindy.

A husí kůže? Její příčinou je kontrakce mikrosvalů, které obklopují jednotlivé chlupy. U osrstěných zvířat pomáhá napřímení chlupů lépe udržovat teplo, a navíc díky vzpřímené srsti vypadají ve chvílích ohrožení větší. Nám lidem už husí kůže nepomůže ani k udržení tepla ani k zastrašení protivníka. Stejně tak jako v případě kostrče, díky níž víme, že jsme kdysi měli ocas, nám husí kůže připomíná, že nás v dávných dobách před nepřízní počasí chránila místo oblečení srst.