Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyNadměrný příjem kuchyňské soli je rizikovější, než si řada lidí myslí
nadmerny-prijem-kuchynske-soli-je-rizikovejsi-nez-si-rada-lidi-mysli.jpg

Nadměrný příjem kuchyňské soli je rizikovější, než si řada lidí myslí

Zveřejněno: 10.09.2014

Zatímco Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým přijmout denně maximálně cca 5 gramů soli, průměrný denní příjem soli na osobu se v ČR pohybuje okolo 15 gramů. Zvýšený příjem soli je přitom ze zdravotního hlediska velmi rizikový. Nadměrný příjem sodíku, který se v kuchyňské soli neboli v chloridu sodném vyskytuje, se totiž podílí na zvyšování krevního tlaku a ten může zapříčinit vážná kardiovaskulární onemocnění.

Kardiovaskulární choroby jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Přesto bohužel většina lidí stále podceňuje závažnost rizik spojených se vznikem těchto onemocnění a dělá pro prevenci méně, než by se mělo. Jedním z významných faktorů, které se podílí na zvyšování krevního tlaku a tím přispívají k rozvoji nemocí srdce a cév, je nadměrná konzumace soli. Z výsledků národní studie Státního zdravotního ústavu vyšli Češi jako skuteční “přeborníci“ ve spotřebě soli. V Evropě konzumují víc soli než Češi už jen Turci, Maďaři, Chorvati a Makedonci.

Největší množství soli se nám do organismu nedostane tak, že bychom si sami přisolili hotový pokrm. Sůl nejčastěji nevědomky přijímáme už v samotných potravinách. Mezi ty s nejvyšším obsahem soli patří uzeniny, tavené a plísňové sýry, slané pečivo, smažené bramborové lupínky, ale také různé instantní polévky, vakuově balená předpřipravená jídla, bujóny, konzervy, paštiky a nakládané potraviny jako například olivy nebo okurky. Kvůli současným stravovacím návykům je proto nedostatek sodíku v organismu problém, se kterým se v české populaci téměř nesetkáme.

Naopak nadbytek sodíku je poměrně častý jev, o kterém bohužel řada lidí ani nemusí vědět až do chvíle, než se dostaví zdravotní problémy. Nadbytek sodíku v organismu způsobuje zadržování tekutin v těle, které je následně příčinou vysokého krevního tlaku. Hypertenze pak přímo souvisí se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt nebo mrtvice.

Chcete-li snížit příjem sodíku, jezte hodně syrového ovoce a zeleniny a omezte spotřebu konzervovaných a instantních výrobků. Místo klasické soli zkuste uvařená jídla dochutit česnekem, cibulí, citrónem nebo čerstvými bylinkami. Místo slaného pečiva zkuste mlsat nesolené ořechy nebo semínka. Konzumujete-li větší množství sodíku (tedy soli), doporučují odborníci dbát i na dostatečný přísun draslíku, který ve srovnání se sodíkem naopak krevní tlak snižuje. Mezi potraviny s vyšším obsahem draslíku patří banány, vařené brambory, rajčata, luštěniny a houby.

Chcete-li vědět, jak vysokou hladinu sodíku, draslíku a dalších klíčových minerálů, v těle máte, nechte se až do konce září zdarma otestovat v rámci projektu Zdraví národa společnosti synlab. Seznam testovacích míst najdete zde: http://www.zdravinaroda.cz/seznam-spolupracujicich-lekaru  

Doporučujeme


5-tipu-jak-mit-pocit-uzasne-proziteho-vikendu.png

5 tipů, jak mít pocit úžasně prožitého víkendu

16.06.2017Také vám někdy v pondělí připadá, jako by víkend snad ani nebyl? Klíčem k příjemně naplněnému času, který neuteče jako voda, je poznávání nových věcí a ukládání zajímavých vzpomínek. 
jak-promenit-prilohu-ve-skvely-hlavni-chod.png

Jak proměnit přílohu ve skvělý hlavní chod

16.02.2018Spousta lidí má zeleninu zažitou jako přílohu k masu nebo součást salátu. Přitom obzvlášť v zimě se s ní dá kouzlit na nejrůznější způsoby. Zaměřte se na druhy, které jsou u nás doma, jako je například růžičková kapusta, červená řepa, mrkev či celer. A protože bychom měli denně sníst kolem 400 gramů zeleniny, je skvělý nápad připravit si ji jako hlavní chod. Naše recepty zasytí, zahřejí a zároveň dodají potřebné živiny.
renatin-blog-co-jsem-se-naucila-pro-dobrou-naladu.png

Renatin blog: Co jsem se naučila pro dobrou náladu

09.02.2018Dlouhá léta jsem se profesně věnovala cílové skupině náctiletých, pro něž je ono magické „být sám sebou“ jedním z velkých úkolů, kterými mají v tomto ožehavém období projít. Člověk je stíhán myšlenkami, co by ne/měl, ne/chtěl a jak moc je jeho pravé já ovlivněno rodinou, kamarády a dalšími vzory.