Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyNa co by si měli kardiaci dávat v létě pozor?
na-co-by-si-meli-kardiaci-davat-v-lete-pozor.jpg

Na co by si měli kardiaci dávat v létě pozor?

Zveřejněno: 25.07.2014

Počet smrtelných případů infarktu myokardu v ČR už několik let klesá. I tak ale zůstávají ischemické choroby srdce jednou z nejčastějších příčin hospitalizace a úmrtí u nás. Trpí-li někdo srdeční chorobou, představuje pro něj letní horké a dusné počasí zvýšenou zátěž. Na co by si kardiak měl dát v létě pozor a čemu se úplně vyhnout? 

 Dostatek tekutin

Lidé s kardiovaskulárními chorobami by si v létě měli dávat pozor na to, aby pravidelně přijímali dostatek tekutin. Při dehydrataci se totiž krev zahušťuje a stoupá tak riziko vzniku krevní sraženiny, která může v krajním případě způsobit plicní embolii nebo cévní mozkovou příhodu. Nápoje, které v horkém létě pijete, by při tom neměly být ledově chladné.

Stín

Určitě se vyhněte delšímu pobytu na přímém slunci a rozhodně se vyhněte pobytu na slunci spojenému se zvýšenou fyzickou zátěží jako jsou například stavební práce, štípání dřeva, prořezávání stromů atd. Ideální je pobývat během dne ve stínu nebo v polostínu. Pokud byste se chystali trávit letní dovolenou u moře, je lepší zvolit severněji položené země s chladnějším podnebím. Do Středozemí se vypravte raději až v září, kdy bude chladněji a slunce nebude tolik pražit.

Vyhýbat se teplotním šokům

Ve velkém vedru se rozhodně rychle neochlazujte – například skokem do studené vody nebo rychlým vstupem do vody bez předchozího osmělení. Šok způsobený takovým teplotním rozdílem může způsobit stažení cév a prudké zvýšení krevního tlaku, případně dokonce srdeční zástavu.

Jíst zdravá a lehká jídla

Těžká jídla vyžadují dlouhé a složité trávení. Trávicí system se proto musí delší dobu víc prokrvovat a musí pak odčerpávat krev z jiných důležitých orgánů. Pro kardiovaskulární systém to následně představuje další zátěž, které je lepší se v horkém počasí vyhnout.

Jízda autem

Chystáte-li se v létě na delší cestu autem a trpíte-li kadrdiovaskulrání chorobou, měli byste brat v potaz, že u kardiaků se únava dostavuje dřív než u lidí se zdravým srdcem. Proto si během cesty autem naplánujte dostatek přestávek. Navíc se během pravidelné pauzy můžete protáhnout a předejdete tak možnému vzniku trombózy, jejíž riziko při dlouhém sezení v jedné pozici vzrůstá. Ideální také je, pokud se vyhnete řízení přes poledne a vyrazíte brzy ráno nebo k večeru, kdy je teplota vzduch nižší. Na delší cestu autem je take vhodné si vzít volné a prodyšné oblečení, které neaškrcuje žádnou část těla, umožňuje odpařování potu a tím i ochlazování organismu.

Doporučujeme


je-mozne-zjistit-zda-nam-hrozi-skryte-riziko-infarktu-ci-mozkove-mrtvice.png

Je možné zjistit, zda nám hrozí skryté riziko infarktu či mozkové mrtvice?

15.05.2018U infarktu myokardu i mozkové mrtvice platí, že se lékaři v praxi bohužel setkávají se stále mladšími pacienty s ischemickou atakou a že i minuty do okamžiku, než se lidé dostanou k odborníkům do nemocniční péče, hrají důležitou roli. Vlastně tu nejdůležitější. Proto je lepší těmto stavům předcházet. Zde o to více platí, že prevence je klíčová. Jedná se především o změnu životního stylu, která může zahrnovat dietu, zvýšení fyzické aktivity, omezení stresu a zejména také zákaz kouření. Pomoci ale může i moderní laboratorní test.
vymente-jarni-unavu-za-prival-energie.png

Vyměňte jarní únavu za příval energie!

13.03.2018Připadá vám jarní únava jen jako téma k postěžování si kamarádům u kafe? Nemyslete si, vyčerpání organismu po zimě může přepadnout i vás.
osvojte-si-lasku-k-jidlu-a-neplytvani.png

Osvojte si lásku k jídlu a neplýtvání

18.04.2018Životní styl „zero waste“ neboli život bez odpadu je poslední dobou na vzestupu. Jak název této filozofie napovídá, ideálem je nulový odpad. Snaha o prevenci a omezení plýtvání má za cíl ovlivnit vyčerpávání přírodních zdrojů a alarmující znečištění planety, které ohrožuje zdraví lidí, zvířat a rostlin. Základem je opětovné využívání všech možných zdrojů, s nimiž se v životě potkáváme. Co to znamená v praxi?