Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyMozartův efekt – o vlivu hudby v těhotenství
mozartuv-efekt-o-vlivu-hudby-v-tehotenstvi.gif

Mozartův efekt – o vlivu hudby v těhotenství

Zveřejněno: 04.11.2015

Slyšeli jste někdy termín Mozartův efekt? Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o tezi, která tvrdí, že poslech klasické hudby může u dětí v raném věku zvyšovat inteligenci. Někdy se dokonce hovoří o tom, že by stejný vliv mohla mít klasická hudba i na zatím nenarozené děti v děloze. Vzhledem k tomu, že nenarozená miminka slyší zhruba od 4. měsíce, doporučují skutečně odborníci těhotným ženám hudbu poslouchat. Že by prokazatelně zvyšovala inteligenci budoucích potomků, se ale zatím vědci jednoznačně neshodli. 

Slyšeli jste někdy termín Mozartův efekt? Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o tezi, která tvrdí, že poslech klasické hudby může u dětí v raném věku zvyšovat inteligenci. Někdy se dokonce hovoří o tom, že by stejný vliv mohla mít klasická hudba i na zatím nenarozené děti v děloze. Vzhledem k tomu, že nenarozená miminka slyší zhruba od 4. měsíce, doporučují skutečně odborníci těhotným ženám hudbu poslouchat.

Že by prokazatelně zvyšovala inteligenci budoucích potomků, se ale zatím vědci jednoznačně neshodli. Mozartův efekt velmi zpopularizoval výzkum doktora Francese Rauschera z roku 1993. Rauscher a jeho tým tehdy zjistili, že účastníci výzkumu, kteří poslouchali Mozartovu klavírní sonátu, vykazovali po poslechu lepší výsledky v inteligenčním testu než ti, kteří před testováním žádnou klasickou hudbu neslyšeli.

Rauschera následovali další a další výzkumníci a objevily se i hodně zjednodušující teorie, že pokud budou nastávající maminky poslouchat právě Mozarta nebo klasickou hudbu obecně, bude to mít pozitivní vliv na inteligenci jejich ratolestí. Pravda ale je, že vhodně zvolená hudba má v těhotenství určitě pozitivní vliv. Třeba už jen proto, že když je nastávající maminka nervózní, může se při poslechu relaxační nebo oblíbené hudby uvolnit a uklidnit, což oběma velmi prospěje. A protože nenarozené děti slyší, mohou si na opakovaně pouštěné skladby zvyknout. Po narození je dokáže uklidnit a podle některých zjištění i uspat.

Hudba v těhotenství by ale měla být přiměřeně hlasitá. Obvykle se uvádí zhruba 60 decibelů, pokud ji posloucháte delší dobu, měla by být ještě tišší. Příznivý vliv na posílení emoční vazby mezi maminkou a miminkem má také zpěv. Děti si ještě před narozením zvyknou na matčin hlas a po porodu je známé ukolébavky uklidňují. Příjemná hudba a zpěv tedy rozhodně neudělají z nenarozeného děťátka mávnutím kouzelného proutku génia, jejich pozitivní vliv je ale nesporný. 

Doporučujeme


dokonala-dvojice-jahody-a-rebarbora.png

Dokonalá dvojice? Jahody a rebarbora!

25.05.2018Zhruba od poloviny května začíná sezóna rebarbory – zeleniny pro fajnšmekry. Zajímavá je tím, že i když chutná nakysle a zpracovává se jako ovoce, jedná se ve skutečnosti o zeleninu. A ne ledajakou.
vcasna-kontrola-stitne-zlazy-muze-zachranit-zivot.jpg

Včasná kontrola štítné žlázy může zachránit život

03.06.2019Poruchy štítné žlázy postihují obě pohlaví, častěji však ženy. Snížená funkce štítné žlázy, takzvaná hypotyreóza, může být příčinou problémů s otěhotněním. Způsobuje také zvyšování hladiny cholesterolu, které vede k vážným kardiovaskulárním chorobám. Zvýšená funkce štítné žlázy neboli hypertyreóza způsobuje poruchy srdečního rytmu a může vést k osteoporóze, úbytku kostní hmoty. Tyto nemoci jsou většinou dobře léčitelné, musí se však odhalit včas. Zda vám štítná žláza funguje správně, zjistíte z krevního testu.
chronicka-obstrukcni-plicni-nemoc-hrozi-vsem-kurakum.jpg

Chronická obstrukční plicní nemoc hrozí všem kuřákům

21.11.2018Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné onemocnění plic, při kterém dochází k poruše průchodnosti dýchacích cest. V Česku postihuje přes 8 procent populace. Většinou se týká mužů, ale v posledních letech přibývá i případů u žen. Převážná část postižených osob jsou kuřáci, zbylých zhruba 10 procent představují lidé pracující v prašném prostředí či v prostředí s těkavými chemikáliemi. Výjimečně se nemoc vyskytuje také jako důsledek opakovaných zápalů plic nebo komplikovaného astmatu. Zásadním preventivním opatřením je přestat kouřit.