Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyMá přechod na letní čas vliv na naše zdraví?
ma-prechod-na-letni-cas-vliv-na-nase-zdravi.jpg

Má přechod na letní čas vliv na naše zdraví?

Zveřejněno: 28.03.2014

Poslední neděli v březnu si každoročně ve dvě hodiny ráno posunujeme ručičku na hodinkách o hodinu dopředu. Někdo letní čas vítá, protože je večer déle světlo. Jiní posun kritizují, protože musí ráno o hodinu dřív vstávat. Argumentem zastánců letního času jsou úspory elektrické energie. Odpůrci tvrdí, že tyto úspory jsou diskutabilní. Kritici zavádění letního času navíc tvrdí, že změna času přináší lidem celou řadu zdravotních problémů fyzického i psychického rázu.

Letní čas byl v několika evropských zemích poprvé zaveden v roce 1916. Mezi prvními novinku zavedly třeba Německo a Rakousko-Uhersko. Názory na výhody či problémy spojené s hodinovým časovým posunem jsou dnes různé. Některým lidem nečiní přechod na letní čas žádný problém, posunou si hodinky a tím je pro ně celá záležitost vyřízená. Jiní se ale cítí být kvůli časovému posunu unavení, bolí je hlava, hůř se jim vstává, hůř se soustředí nebo mají problém s nespavostí.

Názory odborníků a lékařů na zdravotní dopady letního času se stejně tak jako názory laické veřejnosti rozcházejí. Většina zdravotníků se ale shoduje, že zdravému člověku obvykle trvá cca týden, než si jeho tělo na tuto časovou změnu zcela navykne. Odpůrci letního času tvrdí, že bezprostředně po změně času stoupá počet dopravních nehod, infarktů nebo sebevražd. Odborníci ale žádný z těchto argumentů stoprocentně nepotvrdili.

Kritici změny času navíc připomínají, že v lidském organismu probíhá řada procesů, které se řídí pravidelným rytmem. Pokud jsme třeba zvyklí vstávat každý den ve stejnou hodinu, naše tělo tomu už před probuzením přizpůsobuje hladiny různých hormonů. Náhlá změna času může tyto biorytmické procesy narušit. Pravdou ale je, že hodně z nás dnes vstává každý den v jinou hodinu, popřípadě o víkendu spíme i během části dne, takže si svůj biorytmus vlastně dobrovolně narušujeme sami. Někdy při umělém osvětlení pracujeme dlouho do noci, jindy jsme schopní prospat celé dopoledne. To vše nám naše vnitřní hodiny může rozhodit víc než jednorázový hodinový posun.  

Doporučujeme


kocky-a-ledviny-proc-je-nutna-preventivni-pece.jpg

Kočky a ledviny – proč je nutná preventivní péče?

13.07.2018Kočky se nebojí žádné šarvátky a většinou z nich také vyváznou bez úhony, jako by doopravdy měly devět životů. Jednu neviditelnou slabinu ale sdílejí všechny z nich – ledviny, respektive závažné onemocnění ledvin, které může vyústit až v jejich kompletní selhání. Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že jeho příznaky jsou viditelné až ve chvíli, kdy už je pozdě. Spolehlivým způsobem, jak toto onemocnění včas odhalit, je laboratorní test krve nebo moči.
cisla-nelzou-je-mene-infarktu-a-astmatu.png

Čísla nelžou! Je méně infarktů a astmatu

29.05.2018Negativní dopady kouření jsou v dnešní době všem dobře známé. Přesto rok od jeho zákazu v českých restauracích a dalších veřejných prostorách přetrvávají snahy o změkčení protikuřáckého zákona.
je-mozne-zjistit-zda-nam-hrozi-skryte-riziko-infarktu-ci-mozkove-mrtvice.png

Je možné zjistit, zda nám hrozí skryté riziko infarktu či mozkové mrtvice?

15.05.2018U infarktu myokardu i mozkové mrtvice platí, že se lékaři v praxi bohužel setkávají se stále mladšími pacienty s ischemickou atakou a že i minuty do okamžiku, než se lidé dostanou k odborníkům do nemocniční péče, hrají důležitou roli. Vlastně tu nejdůležitější. Proto je lepší těmto stavům předcházet. Zde o to více platí, že prevence je klíčová. Jedná se především o změnu životního stylu, která může zahrnovat dietu, zvýšení fyzické aktivity, omezení stresu a zejména také zákaz kouření. Pomoci ale může i moderní laboratorní test.