Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyJakých “éček“ v potravinách se nemusíme obávat, protože se běžně vyskytují v přírodě?
jakych-ecek-v-potravinach-se-nemusime-obavat-protoze-se-bezne-vyskytuji-v-prirode.jpg

Jakých “éček“ v potravinách se nemusíme obávat, protože se běžně vyskytují v přírodě?

Zveřejněno: 27.05.2015

Ne všechny látky, které se přidávají do potravin, se vyrábí uměle. Některé se běžně vyskytují v přírodě a lidé jen využívají jejich přirozené vlastnosti. Jsou to třeba zelená barviva z rostlin, která se kromě potravin přidávají taky do ústních vod a deodorantů. A věděli jste, že jako zdraví neškodné barvivo se používá i vitamín B2? 

Jednou z takových přírodních látek je třeba barvivo kurkumin E100. Je to přírodní látka, která potravinám dodává žlutou a oranžovou barvu. Často se přidává do pečiva, protože díky ní získá příjemně žlutou barvu, která připomíná žloutky. Jak už jeho název napovídá, získává se kurkumin ze sušených oddenků a kořenů rostliny kurkuma. „Éčko“ může být i „béčko“

Další neškodné zeleno-žluté barvivo má kód E101 a jmenuje se riboflavin. Pokud vám název riboflavin připomíná vitamín skupiny B, tak se nemýlíte. Je to skutečně látka, kterou označujeme taky jako vitamín B2. Často se přidává do cereálií, arašídového másla, pečiva, těstovin nebo pudinků.

Pokud výrobce potravin potřebuje svým výrobkům dodat zelenou barvu, může použít látku, která má v Evropské unii kód E140. Pod tímto kódem jsou v evropském systému zařazeny chlorofyly a chlorofyliny. Přírodní zelené pigmenty se běžně vyskytují v zelené listové zelenině, jako je třeba špenát. Získávají se louhováním z travin, vojtěšky a dalších rostlin. Setkáme se s nimi v cukrovinkách, žvýkačkách, ale taky v instantních polévkách. Logicky hlavně v těch, které mají mít zelenou barvu, jako je třeba hrášková nebo špenátová. 

Doporučujeme


bylinka-kterou-si-nespletete-kontryhel.png

Bylinka, kterou si nespletete. Kontryhel!

08.06.2018Právě v tomto období je v rozkvětu kontryhel obecný, pro jehož anglický název „Our Lady's Mantle“ (plášť Panny Marie) byly inspirací listy, na nichž se třpytí kapky rosy či deště. Ve středověku se tyto malé drahokamy považovaly za „nebeskou vodu“ a využití nacházely v alchymii. Odtud pochází latinské jméno kontryhelu – Alchemilla. Tato tradiční léčivka je oblíbená hlavně u žen.
zradne-zahranicni-nemoci-proti-kterym-neexistuje-ockovani.jpg

Zrádné zahraniční nemoci, proti kterým neexistuje očkování

10.09.2018Infekční nemoci jsou u cestovatelů v exotických zemích poměrně běžné. Proti některým z nich jako například žloutenka A nebo B, břišní tyfus nebo žlutá zimnice je možné se chránit včasným očkováním, proti řadě dalších závažných onemocnění ale bohužel zatím očkovací vakcína neexistuje. Nejspolehlivějším způsobem, jak se po návratu ze zahraničí ujistit o svém zdraví a vyhnout následkům nebezpečných nemocí, je preventivní rozbor krve. Člověk tak ochrání sebe i své okolí, některá onemocnění jsou totiž vysoce nakažlivá.
materstvi-az-po-tricitce-planovani-tehotenstvi-usnadni-vysetreni-ovarialni-rezervy.jpg

Mateřství až po třicítce? Plánování těhotenství usnadní vyšetření ovariální rezervy

22.01.2019Mateřství až po třicítce? Plánování těhotenství usnadní vyšetření ovariální rezervy Ačkoliv se jako optimální věk pro početí prvního dítěte uvádí 25 let, řada žen má v současnosti tendenci odkládat mateřství na pozdější dobu. Se stoupajícím věkem se ale přirozeně snižuje počet uvolňovaných vajíček i jejich kvalita, čímž klesá také pravděpodobnost otěhotnění . Pokud patříte mezi ženy, které plánují první těhotenství až po třicátém roce života, můžete si jednoduchým krevním testem nechat ověřit svoji ovariální rezervu, tedy počet vajíček schopných oplodnění. Díky tomu budete vědět, jak si mateřství načasovat.