Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyJak si chránit sluch a proč s ním dnes má problém víc lidí než dřív?
jak-si-chranit-sluch-a-proc-s-nim-dnes-ma-problem-vic-lidi-nez-driv.jpg

Jak si chránit sluch a proč s ním dnes má problém víc lidí než dřív?

Zveřejněno: 05.11.2014

Získané poškození sluchu nebo nedoslýchavost trápily dřív zejména ty, kteří dlouhodobě pracovali v hlučném prostředí, a také lidi v seniorském věku. Dnes jsme ale v běžném životě vystaveni mnohem vyšší hladině hluku než kdykoliv dřív. Poruchy sluchu jsou proto stále častější a objevují se u stále mladších lidí.  Vzhledem k tomu, že působení hluku na náš sluch se sčítá, měli bychom myslet na prevenci jeho poškození i tehdy, když s ním zatím žádné problémy nemáme. 

Získané poruchy sluchu mohou mít řadu příčin. Mezi nejčastější patří příliš časté vystavení tohoto smyslu vysokým hladinám hluku. Někdy se takové škodlivé míře hluku dokonce vystavujeme dobrovolně – navštěvujeme hlučné koncerty, diskotéky, posloucháme hlasitou hudbu ze sluchátek. Odborníci se shodují, že mnohem víc škody než klasická sluchátka mohou v tomto ohledu způsobit dnes oblíbené tzv. pecky, které vkládáme hlouběji do ucha. Většina odborníků doporučuje použití ochranných pomůcek (zvukotěsná sluchátka, špunty do uší) tehdy, když jsme vystaveni hluku od 85 dB výš. 85 dB je při tom zvuk běžného dopravního ruchu. Rockový koncert má obvykle zhruba 120 dB a hudba pouštěná nahlas do sluchátek se může pohybovat okolo 100 dB.

Časté působení tak vysoké hladiny zvuku může způsobit nejen zhoršení sluchu, ale také tinnitus – velmi nepříjemné, neustávající pískání nebo hučení v uchu, které prakticky nelze léčit. Dobrým řešením, pokud chcete poslouchat hudbu ze sluchátek, je dodržovat pravidlo 60/60. Hudbu ze sluchátek do uší (pecek) neposlouchejte déle než 60 minut a pouze na 60% hlasitost.

Státní zdravotní ústav doporučuje kvůli prevenci poškození sluchu také regulaci hlasitosti televize a rádia. V případě, že televizi či rádio už neposloucháte, měli byste přístroj vypnout a nepoužívat ho zbytečně ani jako pouhou zvukovou kulisu. Málo známá skutečnost je, že si sluch můžeme poškodit i tehdy, když si čistíme uši pomocí vatových tyčinek. Lékaři totiž tvrdí, že pokud bychom si měli z uší něco odstraňovat, tak jedině maz u ústí zvukovodu, který je viditelný zvenku. Vatovou tyčinku ani jiný předmět bychom rozhodně neměli vsouvat hlouběji do ucha. Hrozí totiž, že si protrhneme ušní bubínek nebo že ušní maz zatlačíme dál do zvukovodu – obojí může náš sluch poškodit.

Jak vypadají první příznaky počátečních problémů se sluchem? Začínáte špatně rozumět některým slovům některé zvuky a tóny přestáváte slyšet úplně vadí vám, pokud je na pozadí mluveného slova hudba nebo jiný zvuk televizi a rádio si pouštíte víc nahlas než dřív Máte-li podezření, že se váš sluch zhoršuje, je důležité zajít na preventivní vyšetření včas. Řada poruch sluchu je totiž nevratná a je důležité začít s jejich řešením co nejdřív.

Doporučujeme


jak-promenit-prilohu-ve-skvely-hlavni-chod.png

Jak proměnit přílohu ve skvělý hlavní chod

16.02.2018Spousta lidí má zeleninu zažitou jako přílohu k masu nebo součást salátu. Přitom obzvlášť v zimě se s ní dá kouzlit na nejrůznější způsoby. Zaměřte se na druhy, které jsou u nás doma, jako je například růžičková kapusta, červená řepa, mrkev či celer. A protože bychom měli denně sníst kolem 400 gramů zeleniny, je skvělý nápad připravit si ji jako hlavní chod. Naše recepty zasytí, zahřejí a zároveň dodají potřebné živiny.
co-se-doopravdy-deje-behem-spanku.png

Co se doopravdy děje během spánku

13.02.2018Dobrý spánek je pro zdraví nezbytný. Osm hodin je podle odborníků optimální čas odpočinku pro dospělého člověka. Dlouhodobá spánková deprivace může zvyšovat riziko zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak, srdeční choroby nebo cukrovka.
co-jsem-se-naucila-pro-dobrou-naladu.png

Co jsem se naučila pro dobrou náladu

09.02.2018Dlouhá léta jsem se profesně věnovala cílové skupině náctiletých, pro něž je ono magické „být sám sebou“ jedním z velkých úkolů, kterými mají v tomto ožehavém období projít. Člověk je stíhán myšlenkami, co by ne/měl, ne/chtěl a jak moc je jeho pravé já ovlivněno rodinou, kamarády a dalšími vzory.