Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyJak předejít otravě houbami a jaká je první pomoc?
jak-predejit-otrave-houbami-a-jaka-je-prvni-pomoc.jpg

Jak předejít otravě houbami a jaká je první pomoc?

Zveřejněno: 28.08.2014

Houbařská sezóna je v plném proudu. Češi patří celosvětově mezi nejnáruživější sběrače hub, bohužel si ale dosud řada lidí neuvědomuje, že sbírat se mají jen ty houby, u kterých jsme si stoprocentně jistí, že jsou jedlé. Jak rozpoznat otravu houbami a co udělat, když k ní dojde? 

Jak snížit riziko otravy houbami?

Základní rada zní – sbírejte pouze houby, které znáte a o kterých jste stoprocentně přesvědčeni, že jsou jedlé. Pokud si nejste zcela jistí, o jakou houbu se jedná, raději ji nesbírejte. Problematické v tomto ohledu mohou být mladé a ne zcela vyvinuté houby, u kterých ještě nemusí být rozpoznatelné všechny charakteristické znaky. Houby je nutné ukládat do prodyšného košíku, aby se nezapařily. Sbírat se nemají přemrzlé nebo evidentně přestárlé houby. Tzv. sekundární otravu si totiž můžete přivodit i konzumací zapařených, špatně uskladněných nebo přestárlých hub. Takové houby totiž mohou být napadené různými mikroorganismy a v krajním případě mohou obsahovat nebezpečný botulotoxin. Pokud nejsou houby napadené botulinem, mají otravy většinou lehčí průběh a projevují se pouze žaludečními potížemi a nevolností. V případě otravy botulotoxinem mohou být ale následky vážnější a u dětí nebo seniorů může taková otrava končit i smrtí.

 

Otrava Muchomůrkou zelenou

Nejčastěji se údajně čeští houbaři otráví Muchomůrkou zelenou, která v našich lesích roste poměrně hojně – zvlášť pod listnatými stromy. Většina lidí tuto muchomůrku snadno zamění za pečárku (žampion), bedly nebo masáky. Problém je i to, že Muchomůrka zelená nijak nezapáchá a nemá nijak specifickou chuť. Otrava se projevuje až s několikahodinovým odstupem od konzumace pokrmu z této jedovaté houby, první příznaky nastupují nejdříve 6, obvykle však 8–12 hodin po požití. Kvůli tomuto časovému odstupu si někteří lidé nemusí první příznaky spojit s konzumací hub. Po první fázi otravy, která zahrnuje zvracení, průjem a malátnost, nastává relativní zlepšení stavu a zmírnění obtíží. Uvnitř těla ale jed mezitím ničí játra, ledviny a další orgány. Pokud postižený nevyhledá lékařskou pomoc, umírá po několika dnech. Smrtelnou dávku  pro dospělého člověka představuje jedna až dvě plodnice, pro děti a seniory je to ještě menší dávka.

Co dělat při podezření na otravu houbami?

Pokud se příznaky otravy (nevolnost, malátnost, bušení srdce, rozšířené zornice, poruchy vědomí) objeví krátce po požití hub, snažte se vyvolat zvracení. Doporučuje se také pít hodně vody a podávat živočišné uhlí. Klíčové ale je co nejdřív vyhledat lékařskou pomoc. Pokud je to možné vezměte s sebou k lékaři vzorek snědených hub, popř. vzorek zvratků, ze kterých se dá odhalit zdroj otravy.  

Doporučujeme


renatin-blog-velikonoce-se-blizi-aneb-co-zaseju-to-sklizim.png

Renatin blog: Velikonoce se blíží aneb Co zaseju, to sklízím

23.03.2018Jasně že si můžete pořídit velikonoční výzdobu v obchodě. Ale není větší potěšení, když si vypěstujete a vyrobíte jarní dekorace po svém? Zvlášť s dětmi či vnoučaty pak můžete radost z vlastního díla znásobit. Já se tradičně pustím do těchto krás...
nakazenych-klistovou-encefalitidou-a-borreliozou-pribyva.jpg

Nakažených klíšťovou encefalitidou a borreliózou přibývá

04.09.2018Klíště je kvůli nemocem, které přenáší, jedním z nejnebezpečnějších parazitů v České republice. Počet nakažených je u nás nejvyšší v Evropě a každoročně se dál zvyšuje. Ačkoliv se léto chýlí ke konci, klíšťová sezóna je stále v plném proudu. Přečtěte si, jak na tyto parazity můžete vyzrát a vyhnout se tak nebezpečným onemocněním.
uz-zadne-spalnicky-zachranme-spolecne-zdravi-naroda.jpg

Už žádné spalničky! Zachraňme společně zdraví národa!

21.06.2019Od začátku letošního roku bylo v ČR zaznamenáno přes 500 případů infekce spalničkami. Virus se přenáší vzduchem a nákaza je tak možná téměř všude. I přestože je většina lidí očkovaná, z aktuálních dat vyplývá, že nejméně 30 % české populace chybí protilátky. Ty totiž s věkem a prodělanými nemocemi postupně klesají. Jistotu ochrany mají pouze lidé, kteří již spalničky prodělali.