Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyChronická obstrukční plicní nemoc hrozí všem kuřákům
chronicka-obstrukcni-plicni-nemoc-hrozi-vsem-kurakum.jpg

Chronická obstrukční plicní nemoc hrozí všem kuřákům

Zveřejněno: 21.11.2018

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné onemocnění plic, při kterém dochází k poruše průchodnosti dýchacích cest. V Česku postihuje přes 8 procent populace. Většinou se týká mužů, ale v posledních letech přibývá i případů u žen. Převážná část postižených osob jsou kuřáci, zbylých zhruba 10 procent představují lidé pracující v prašném prostředí či v prostředí s těkavými chemikáliemi. Výjimečně se nemoc vyskytuje také jako důsledek opakovaných zápalů plic nebo komplikovaného astmatu. Zásadním preventivním opatřením je přestat kouřit.

Onemocnění má pomalý nástup a dlouhou dobu probíhá bezpříznakově. Nejdříve se pacient začne zadýchávat a trpět kašlem, CHOPN ale nakonec přeroste v mnohem závažnější potíže. „Pacienti většinou bývají starší čtyřiceti let, v drtivé většině jde o kuřáky nebo bývalé kuřáky. Poškození plic je bohužel nevratné, onemocnění má pomalu se zhoršující průběh, který v konečné fázi významně zhoršuje kvalitu života, respektive ohrožuje pacienta na životě,“ vysvětluje MUDr. Radka Šedivá z ambulance SYNLAB a dodává, že v pokročilejších fázích choroba může vést ke vzniku karcinomu plic, kardiovaskulárních onemocnění a selhání plic.

Jak CHOPN vzniká?

U lidí, kteří kouří nebo pracují v prašném prostředí, se v dýchacích cestách a plicních sklípcích usazují různé nečistoty jako například dehet a prach. Ty pak mohou vést ke vzniku překážek, které brání volnému průchodu vzduchu.

Kvůli nečistotám plicní sklípky ztrácejí svou pružnost a trvale se rozšiřují, některé dokonce praskají a v tkáni tak vznikají dutinky, což brání výměně vzduchu. Nečistoty dále mohou za vznik nadměrného množství hlenu v průduškách, který rovněž ztěžuje dýchání.

Projevy onemocnění

Typickými příznaky jsou dušnost při námaze a dlouhodobý kašel, většinou spojený s vykašláváním hlenů. Dušnost, tedy pocit nedostatku vzduchu se objevuje nejprve při větší zátěži, například při sportu nebo rychlé chůzi do kopce. S postupujícím onemocněním se ale začíná objevovat i při běžných činnostech, jako jsou domácí práce nebo chůze.

V průběhu choroby se mohou objevit přechodná zhoršení, kdy se dušnost může vyskytnout i při minimální zátěži či v klidu ve spojení s častějším vykašláváním. Tyto stavy většinou souvisejí s infekcemi dýchacích cest, které bývají u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí častější než u běžné populace. Jako preventivní opatření se lidem trpícím touto chorobou doporučuje očkování proti chřipce a pneumokokům.

Kromě typických příznaků se mohou u CHOPN objevit i nespecifické příznaky, jako je například hubnutí nebo zvýšená únava.

Možnosti léčby

CHOPN je onemocnění, které v současné době není možné zcela vyléčit. Cílem léčby je tedy co nejvíce zmírnit potíže pacienta a omezit další poškozování plic. Nejdůležitějším opatřením je okamžitě přestat kouřit a vyhnout se i pasivnímu kouření a pobytu v prostorách se znečištěným vzduchem.

Velmi důležitá je i pravidelná fyzická aktivita, pacient by měl ujít zhruba osm tisíc kroků denně. Pacientům s nadváhou se navíc doporučuje zhubnout a změnit stravovací návyky. Neopomenutelnou součástí léčby je i dechová rehabilitace ve formě respirační fyzioterapie či dechové gymnastiky.

Součástí léčby je samozřejmě i medikace. „Léky podávané při léčbě CHOPN pomáhají rozšířit průdušky a tím zmírnit dušnost při námaze. Většinou se aplikují inhalační cestou. Postup léčby závisí na stádiu choroby a na příznacích konkrétního pacienta. V některých případech mohou pacienti dostat i léky, které usnadňují vykašlávání, v pokročilé fázi onemocnění je někdy nutné podávat kyslík,“ dodává MUDr. Radka Šedivá.

Mohlo by vás dále zajímat Pálí vás často žáha?

Doporučujeme


materstvi-az-po-tricitce-planovani-tehotenstvi-usnadni-vysetreni-ovarialni-rezervy.jpg

Mateřství až po třicítce? Plánování těhotenství usnadní vyšetření ovariální rezervy

22.01.2019Mateřství až po třicítce? Plánování těhotenství usnadní vyšetření ovariální rezervy Ačkoliv se jako optimální věk pro početí prvního dítěte uvádí 25 let, řada žen má v současnosti tendenci odkládat mateřství na pozdější dobu. Se stoupajícím věkem se ale přirozeně snižuje počet uvolňovaných vajíček i jejich kvalita, čímž klesá také pravděpodobnost otěhotnění . Pokud patříte mezi ženy, které plánují první těhotenství až po třicátém roce života, můžete si jednoduchým krevním testem nechat ověřit svoji ovariální rezervu, tedy počet vajíček schopných oplodnění. Díky tomu budete vědět, jak si mateřství načasovat.
nedostatkem-testosteronu-trpi-krome-padesatniku-i-cim-dal-vice-mladych-muzu.jpg

Nedostatkem testosteronu trpí kromě padesátníků i čím dál více mladých mužů

22.01.2019Syndrom nedostatku testosteronu neboli mužský „přechod“ je v mnohém podobný ženskému klimakteriu. K jeho nástupu dochází zpravidla mezi 45. a 60. rokem věku, kdy hladina tohoto hormonu může klesnout až o 70 %. Stále častěji však jeho nedostatkem trpí i mladší muži. Kromě přirozeného procesu stárnutí má na výši hladiny testosteronu v krvi vliv také řada externích faktorů, například stres nebo špatná strava. Právě zdravá životospráva je tak základní cestou, jak mohou muži množství tohoto hormonu pozitivně ovlivnit a snížit tím související zdravotní rizika, mezi která vedle pocitu únavy, ztráty síly či sklonům k přibírání v oblasti břicha patří i závažná onemocnění jako cukrovka či onemocnění srdce.
personalizovana-medicina-jako-pomocnik-v-onkologii.png

Personalizovaná medicína jako pomocník v onkologii

20.11.2018Každý člověk je jedinečný, a tak se může stát, že různí pacienti se stejnou nemocí reagují na shodnou léčbu jinak. Účinky léčby totiž značně ovlivňují individuální charakteristiky jednotlivých lidí, jako jsou genetické dispozice nebo celkový zdravotní stav. Personalizovaná medicína je obor, který se cíleně zaměřuje na jednotlivce a snaží se upravit léčebné a diagnostické postupy tak, aby byly ušity na míru konkrétnímu pacientovi, a tím pádem byly účinnější. Výrazně pomáhá zejména v onkologické terapii.