Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Zdraví národaČlánkyChřipka nebo angína - jak je rozpoznat a jaký je rozdíl v léčbě?
chripka-nebo-angina-jak-je-rozpoznat-a-jaky-je-rozdil-v-lecbe.jpg

Chřipka nebo angína - jak je rozpoznat a jaký je rozdíl v léčbě?

Zveřejněno: 01.10.2014

Chřipku a angínu řada lidí dodnes považuje za jednu a tu samou chorobu. Bohužel pak tito lidé někdy svou nemoc léčí naprosto nevhodnými prostředky. S příchodem sychravého počasí na nás mohou víc než jindy zaútočit jak viry chřipky, tak bakterie způsobující angínu. Jak se obě nemoci liší a jak je správně léčit? 

Chřipka

Chřipka je virové onemocnění, proto ji na rozdíl od angíny nemůžeme léčit pomocí antibiotik. Ta totiž na virová onemocnění nemají žádný vliv. Státní zdravotní ústav uvádí, že nejrizikovější pro přenos chřipky je úzký kontakt s kašlajícím nemocným a to do vzdálenosti cca do jednoho metru. Virus chřipky může ve venkovním prostředí přežívat až 14 dní, je proto možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů jako je například držadlo v MHD nebo počítačová klávesnice. Proto je v období chřipkové sezóny důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před každým jídlem.

Pokud chcete riziko onemocnění chřipkou naprosto minimalizovat, můžete se proti ní nechat očkovat. Nejvhodnější doba pro očkování je před začátkem chřipkové sezóny, která trvá od prosince do března. Ideální termín je tedy v říjnu a v listopadu. Chřipka se šíří kapénkovou infekcí a obvyklá inkubační doba je cca 1 – 2 dny.

Nemoc obvykle propuká náhle a provází ho horečka, bolesti hlavy a svalů a kašel. Bolest v krku nebývá u chřipky na rozdíl od angíny až tak častým jevem. U běžné chřipky se nemoc léčí klidem na lůžku, pitím dostatečného množství tekutin a podáváním léků na snížení tělesné teploty.

Angína

Angína je nejčastěji způsobena bakteriemi stafylokoka nebo streptokoka. Stejně jako chřipka i angína se šíří kapénkovou infekcí. Očkování proti angíně zatím není, proto je prevencí hlavně zdravá strava s dostatkem vitamínů a dodržování hygieny.

Mezi první příznaky angíny patří škrábání nebo bolest v krku, zduření mandlí, na kterých se objeví bíle tečky a horečka. Pro započetí správné léčby je nutné navštívit lékaře, který provede výtěr z krku a vzorek pošle do laboratoře na mikrobiologické vyšetření. Dle výsledků laboratorního vyšetření potom lékař nasadí odpovídající antibiotika. Součástí léčby angíny je stejně jako u chřipky klid na lůžku a odpočinek. Doplňkovou léčbou může být kloktání léčebných roztoků, pití dostatečného množství teplých nápojů a případně zábal krku. Důležité je dobrat všechna předepsaná antibiotika a to i v případě, že se stav zlepší. V případě nedostatečného zaléčení se totiž angína po krátkém zlepšení může vrátit. 

Doporučujeme


zloutenka-c-skryta-hrozba-kterou-je-nutne-vcas-odhalit.jpg

Žloutenka C – skrytá hrozba, kterou je nutné včas odhalit

07.09.2018Žloutenka je nebezpečným virovým onemocněním, které může skončit až smrtí. Nejznámější jsou typy A, B a C. Zejména u hepatitidy C se v posledních letech zjišťuje, že je mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo. Není totiž podle vnějších příznaků snadno odhalitelná a vyskytuje se i mimo tradiční rizikové skupiny, jako jsou drogově závislí. Zpozornět by měli především lidé, kteří dostali darovanou krev před rokem 1992, kdy se žloutenka C teprve začala diagnostikovat. Pokud je dlouhou dobu neléčená, způsobuje vážné poškození jater, které může vést až k úmrtí. Spolehlivě ji lze odhalit jen pomocí krevních testů.
vymente-jarni-unavu-za-prival-energie.png

Vyměňte jarní únavu za příval energie!

13.03.2018Připadá vám jarní únava jen jako téma k postěžování si kamarádům u kafe? Nemyslete si, vyčerpání organismu po zimě může přepadnout i vás.
nedostatkem-testosteronu-trpi-krome-padesatniku-i-cim-dal-vice-mladych-muzu.jpg

Nedostatkem testosteronu trpí kromě padesátníků i čím dál více mladých mužů

22.01.2019Syndrom nedostatku testosteronu neboli mužský „přechod“ je v mnohém podobný ženskému klimakteriu. K jeho nástupu dochází zpravidla mezi 45. a 60. rokem věku, kdy hladina tohoto hormonu může klesnout až o 70 %. Stále častěji však jeho nedostatkem trpí i mladší muži. Kromě přirozeného procesu stárnutí má na výši hladiny testosteronu v krvi vliv také řada externích faktorů, například stres nebo špatná strava. Právě zdravá životospráva je tak základní cestou, jak mohou muži množství tohoto hormonu pozitivně ovlivnit a snížit tím související zdravotní rizika, mezi která vedle pocitu únavy, ztráty síly či sklonům k přibírání v oblasti břicha patří i závažná onemocnění jako cukrovka či onemocnění srdce.